Jak je to s fluoridy?

Možná už jste slyšeli, že zubní pasty obsahují různé množství fluoridů. Ale proč? A nejsou fluoridy jedovaté? Záleží na množství? Všechny tyto a další otázky bychom Vám rádi objasnili v následujícím článku

Fluor je biogenní prvek a ve stopovém množství se vyskytuje i v lidském těle. Běžně ho přijímáme v mnoha potravinách např. v mořských rybách, fluoridované kuchyňské soli, černém čaji, kapustě aj. Dříve se v ČR fluoridovala i pitná voda, což se již od roku 1989 neprovádí, ale i přes to, zdroje pitné vody běžně mohou obsahovat přirozené množství fluoru. Stejně tak tomu je i u mléka a soli, které se běžně v jiných zemích fluoridují.

Fluoridy v lidském těle

Fluoridy nachází své uplatnění v tvrdých zubních tkáních a v kostech. U zubů mají tu schopnost, že se dokáží zabudovat do struktury skloviny, čímž vzniká více chemicky odolnější látka. Sklovina tak lépe dokáže vzdorovat kyselinám. Zároveň mají fluoridy i antibakteriální účinek, který inhibuje bakterie v našich ústech.

Fluoridy tedy především ovlivňují metabolismus zubního plaku – snižují aktivitu bakterií v zubním plaku. Dále dělají sklovinu více odolnější, než přirozeně je a pokud už v některých oblastech díky působení kyselin došlo k demineralizaci skloviny, tak ji znovu remineralizují.

Abychom si ujasnili, jak tedy fluoridy správně užívat, aby měly takovýto správný účinek, je potřeba si nejdříve definovat pojem fluoridace. Fluoridace je jeden z kroků v prevenci zubního kazu a definujeme 2 základní způsoby fluoridace:

Systémová/Místní

Jaký je mezi nimi rozdíl? Při systémové fluoridaci dochází k podpoře mineralizace zubní skloviny už v průběhu jejího vývoje a dozrávání, tudíž u zubních zárodků. Systémová fluoridace má tedy smysl hlavně u těhotných žen a u malých dětí. Při tomto způsobu fluoridace je tedy potřeba přijímat fluoridy v potravinách nebo ve speciálních tabletách, které jsou pouze na předpis lékaře a nemůže je užívat každý!

U místní fluoridace se používají fluoridy v podobě zubních past, gelů, laků, ústních vod a jiných přípravků, které působí přímo na zuby. Tento způsob fluoridace má naopak smysl u dospělých, protože se již žádné zubní zárodky nevyskytují, každopádně i systémovou fluoridací nic nezkazíte .

U dětí se však doporučuje v určité míře kombinovat obě metody. Místní fluoridace se doporučuje hlavně při prořezávání zubů. Systémová pak kvůli zárodkům stálých zubů.

A jak je to s toxicitou fluoridů?

Je důležité si neplést pojmy fluor a fluorid. Fluor je toxický prvek, ale čistý se na Zemi nevyskytuje. Vyskytuje se pouze ve sloučeninách – fluoridech, které toxické nejsou. Musíme však dávat pozor na dávkování. Toxická dávka je 5mg na 1kg hmotnosti. Toxicita má několik projevů, jako je např. zvýšená mineralizace kostí, snížení funkce štítné žlázy aj.

Kolik zubní pasty bychom tedy museli spolykat, aby se projevily negativní účinky? Možná jste si všimli, že na zubních pastách se vyskytuje jednotka ppm (pars per milion), která popisuje obsah fluoridů

v celkovém produktu. Př. jedna pasta pro dospělé obsahuje v průměru 1450ppm, což je cca 0,5gramu na celou pastu. Pokud jste pozorně četli výše a baví Vás matematika, tak jste si správně odvodili, že aby se projevily negativní účinky fluoridů, museli bychom najednou spotřebovat kolem 10 zubních past. Ideální příjem fluoridů je 0,1mg/kg hmotnosti na den. Což je v průměru pro 70 kg člověka 2-2,5ml zubní pasty, kterou nejíme, ale pouze si s ní čistíme zuby!

U malých dětí, které neumí plivat, a tudíž hodně pasty při čistění spolykají se obsah fluoridů v dětských pastách pohybuje kolem 500ppm.

Doporučené hodnoty fluoridů v souvislosti s věkem:

0,5 – 2 roky – 500ppm

2 – 6 let – 1000ppm

7 a více – 1450-1500ppm

Pokud děti používají pastu s obsahem fluoridů 1450ppm a více, platí to samé jako u dospělých – na předávkování by bylo potřeba 10 tub a více.

Nyní už rozumíte fluoridům v zubních pastách a víte, jak správně je máte Vy i Vaše děti užívat. Pokud však pořád bádáte, nebojte se obrátit na naše odborníky, kteří Vám vždy rádi poradí.

Přidat komentář